Úraz cizince v ČR — na co má nárok

Úraz cizince v ČR: na co má nárok a jak postupovat při odškodnění

Cizinec, který utrpí úraz na území České republiky, má v zásadě stejná práva na odškodnění jako český občan – rozhodující je vždy okolnost, jak k úrazu došlo, nikoli státní příslušnost poškozeného. Pokud jde o pracovní úraz, odpovídá objektivně zaměstnavatel a poškozený má nárok na bolestné, náhradu za ztížení společenského uplatnění, náhradu ztráty na výdělku a proplacení účelně vynaložených nákladů na léčení. Pokud úraz způsobila jiná osoba (např. při dopravní nehodě nebo napadení), odpovídá škůdce, resp. jeho pojišťovna. Zdravotní péči po úrazu hradí veřejné zdravotní pojištění, EHIC, nebo komerční zdravotní pojištění – podle pobytového a pracovního statusu cizince. Klíčové je úraz řádně zdokumentovat a nároky uplatnit včas.

O jaký typ úrazu se jedná – a proč na tom hodně záleží

Právní režim odškodnění se zásadně liší podle toho, za jakých okolností k úrazu došlo. Cizinec se v praxi nejčastěji ocitne v jedné ze tří situací:

Pracovní úraz Úraz, který se stane při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Definice pracovního úrazu se podává z ustanovení § 271k odst. 1, 2 a 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce – pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Tato definice platí bez ohledu na to, zda je zaměstnanec českým občanem, občanem EU, nebo občanem třetí země pracujícím na základě zaměstnanecké či modré karty.

Úraz mimo pracovní poměr Typicky dopravní nehoda, pád na chodníku, napadení nebo úraz způsobený vadným výrobkem či službou. Zde se uplatní obecná úprava náhrady újmy na zdraví podle občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), konkrétně jeho ustanovení o odčinění bolesti a ztížení společenského uplatnění (§ 2958 občanského zákoníku).

Úraz turisty nebo krátkodobého návštěvníka Bez pracovního nebo trvalého pobytu v ČR se odpovědnost řídí stejnými obecnými pravidly občanského zákoníku, ale úhrada zdravotní péče závisí na tom, jaké zdravotní či cestovní pojištění má daná osoba sjednáno.

Cizinci nejsou v přístupu k odškodnění znevýhodněni

Je důležité si uvědomit jednu věc, kterou řada cizinců žijících v ČR nezná: nárok na odškodnění újmy na zdraví se neváže na státní občanství. Cizinci na území ČR požívají stejná práva jako čeští občané, pokud zákon výslovně nestanoví jinak (čl. 42 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). To znamená, že cizinec má stejné právo obrátit se na soud, zaměstnavatele nebo pojišťovnu viníka jako kdokoli jiný – jazyková bariéra ani neznalost systému toto právo nijak neomezují, jen v praxi komplikují jeho uplatnění.

Kdo zaplatí zdravotní péči po úrazu

Předtím, než se řeší samotné odškodnění, je třeba mít vyřešenou akutní zdravotní péči:

- Zaměstnaní cizinci účastní se zpravidla veřejného zdravotního pojištění podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, stejně jako čeští zaměstnanci. - Občané EU/EHP a Švýcarska, kteří v ČR nejsou zaměstnáni ani zde trvale nežijí, mohou akutní péči čerpat na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění (EHIC) v rámci koordinace sociálního zabezpečení podle nařízení (ES) č. 883/2004. - Cizinci ze třetích zemí bez účasti na veřejném pojištění musí mít podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, sjednáno komerční zdravotní pojištění, ze kterého se péče po úrazu hradí.

Pracovní úraz: konkrétní nároky cizince-zaměstnance

Objektivní odpovědnost zaměstnavatele Za pracovní úraz je objektivně odpovědný zaměstnavatel, jenž se může zákonem stanovené odpovědnosti zprostit pouze v případech stanovených zákonem v § 270 zákoníku práce. Jde zejména o situace, kdy zaměstnanec porušil právní předpisy či bezpečnostní pokyny zaměstnavatele, přestože s nimi byl řádně seznámen, nebo vykonával-li zaměstnání pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek – pochybení na straně zaměstnance však musí prokázat zaměstnavatel. Pro zahraničního pracovníka je klíčové, že mu nemusí prokazovat vlastní bezúhonnost – naopak zaměstnavatel musí prokázat jeho zavinění, pokud chce odpovědnosti zprostit.

Zaměstnavatel navíc podle § 269 odst. 4 zákoníku práce odpovídá za škodu i tehdy, pokud dodržel veškeré povinnosti k zajištění BOZP, pokud se odpovědnosti zcela nebo zčásti nezprostí – tedy odpovědnost je skutečně přísná.

Na jaké náhrady má poškozený nárok Pokud úraz naplní zákonnou definici pracovního úrazu, má zaměstnanec nárok na náhradu škody, a to včetně bolestného a náhrady škody za ztížení společenského uplatnění. Konkrétně jde zejména o:

- Bolestné – odškodnění tělesného a duševního strádání spojeného se zraněním a léčením, vypočítané bodovým systémem podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. - Ztížení společenského uplatnění – odškodnění trvalých následků, které omezují nebo mění společenské uplatnění poškozeného v životě, zejména při uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb. Stejně jako u bolestného činí jeden bod dle nařízení vlády částku 250,- Kč. - Náhradu za ztrátu na výdělku – po dobu pracovní neschopnosti i po jejím skončení, kterou zákoník práce poškozenému zaměstnanci přiznává. - Náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a případnou věcnou škodu (např. poškozený oděv nebo pomůcky). - V případě úmrtí zaměstnance náleží jeho nejbližším náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, přiměřených nákladů spojených s pohřbem, nákladů na výživu pozůstalých a věcné škody, a manželovi či partnerovi, dítěti a rodiči zemřelého navíc jednorázová náhrada nemajetkové újmy ve výši nejméně dvacetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství.

Kdo odškodnění fakticky vyplácí Každý zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, musí být ze zákona pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání; odškodnění pak pojišťovny proplácí zaměstnavateli, nikoliv přímo zaměstnanci, avšak k odškodnění zaměstnance je zodpovědný právě zaměstnavatel. Pro poškozeného cizince to v praxi znamená, že komunikuje se zaměstnavatelem, ale finálně nároky posuzuje a schvaluje pojišťovna zaměstnavatele.

Jak úraz nahlásit V případě zranění je nutné úraz co nejdříve nahlásit – pokud to zdravotní stav zaměstnance umožňuje, měl by úraz neprodleně nahlásit svému nadřízenému, který by měl udělat záznam do knihy úrazů. Následně by měl být sepsán záznam o úrazu. Zaměstnavatel je poté povinen úraz prostřednictvím záznamu o úrazu nahlásit oblastnímu inspektorátu práce a rovněž příslušné pojišťovně. Zaměstnavatel je navíc povinen se zaměstnancem, kterému se stal pracovní úraz, projednat jeho odškodnění bez zbytečného odkladu (§ 271r zákoníku práce).

Cizinec má stejně jako český zaměstnanec právo na vydání kopie záznamu o úrazu – jde o stěžejní důkaz pro řešení odškodnění, jehož vydání zaměstnanci stanovuje přímo zákoník práce. Doporučujeme si tento dokument vyžádat vždy, i kdyby zaměstnavatel tvrdil, že to není potřeba.

Úraz způsobený jinou osobou – dopravní nehoda, napadení, pád na cizím majetku

Mimo pracovní vztah se odpovědnost řídí obecnou úpravou náhrady újmy na zdraví v občanském zákoníku, který stanoví, že škůdce je povinen odčinit poškozenému vytrpěné bolesti i případné ztížení uplatnění v životě (§ 2958 občanského zákoníku). U dopravních nehod má poškozený cizinec právo uplatnit nárok přímo vůči pojišťovně viníka z jeho povinného ručení podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Pokud je viník neznámý nebo nepojištěný, nastupuje garanční fond spravovaný Českou kanceláří pojistitelů.

Lhůty se liší případ od případu

Obecná promlčecí lhůta pro uplatnění majetkových nároků v občanském právu činí tři roky (§ 629 odst. 1 občanského zákoníku), u nároků na odškodnění újmy na zdraví se ale běh lhůt může lišit podle typu nároku, okamžiku zjištění trvalých následků i typu právního vztahu (pracovní poměr vs. běžná občanskoprávní odpovědnost). Přesná lhůta pro konkrétní situaci proto závisí na okolnostech případu – doporučujeme zadat poptávku přes LawBridge, aby advokát ověřil, jaká lhůta se na váš konkrétní případ vztahuje, a nehrozilo promlčení nároku.

Praktické kroky, které byste měli udělat hned po úrazu

1. Vyhledejte lékařské ošetření a trvejte na řádném zápisu do zdravotnické dokumentace. 2. Úraz okamžitě nahlaste – nadřízenému při pracovním úrazu, Policii ČR při dopravní nehodě nebo trestném činu. 3. Zajistěte důkazy – fotografie místa úrazu, kontakty na svědky, uschovejte poškozené oblečení či pomůcky. 4. Vyžádejte si písemný záznam o úrazu a jeho kopii. 5. Uschovávejte veškeré doklady o léčebných výdajích, cestách k lékaři a ztrátě příjmu. 6. Nepodepisujte žádné dokumenty, kterým plně nerozumíte – při jazykové bariéře trvejte na tlumočení nebo si dokument nechte přeložit, než jej podepíšete. 7. Kontaktujte pojišťovnu (zaměstnavatele nebo viníka) a uplatněte nárok písemně.

Kdy je čas zavolat advokátovi

Vlastními silami lze vyřešit jednoduchý úraz s krátkodobou pracovní neschopností a jasně přiznaným nárokem. Právní pomoc se ale téměř vždy vyplatí, pokud:

- zaměstnavatel odškodnění odmítá nebo se snaží zprostit odpovědnosti, - úraz zanechal trvalé následky a je třeba přesně vyčíslit ztížení společenského uplatnění, - pojišťovna nabízí odškodnění, které se zdá neúměrně nízké, - jde o smrtelný úraz a pozůstalí řeší nároky vůči zaměstnavateli i pojišťovně, - je nutné jednat přeshraničně (např. zahraniční pojišťovna, návrat cizince do domovské země), - narazíte na jazykovou bariéru při jednání s úřady, zaměstnavatelem nebo pojišťovnou.

V těchto situacích má znalost přesných paragrafů, lhůt a bodového ohodnocení zásadní vliv na výši skutečně vyplaceného odškodnění – a je to přesně ten moment, kdy se vyplatí nechat si věc posoudit advokátem specializovaným na pracovní právo nebo náhradu škody na zdraví, například prostřednictvím poptávky na LawBridge.

---

Právní upozornění: Tento článek má pouze informativní charakter a nepředstavuje právní poradenství pro konkrétní případ. Právní úprava i její výklad se mohou měnit a konkrétní nároky, lhůty a postupy vždy závisí na individuálních okolnostech. Pro posouzení vaší konkrétní situace doporučujeme obrátit se na kvalifikovaného advokáta – nejsnadněji tak, že zadáte poptávku na LawBridge a necháte si svůj případ vyhodnotit odborníkem na pracovní právo nebo náhradu škody na zdraví.