Praktický právní průvodce

Co dělat, když někdo v zahraničí porušil moje autorská práva a jak nárok vymoci?

Pokud dojde k porušení autorského práva osobou nebo firmou v jiné zemi, řídí se otázka rozhodného práva i příslušnosti soudu evropskými a mezinárodními pravidly, nikoli jen českým autorským zákonem. Postup zahrnuje zajištění důkazů, určení rozhodného práva a příslušného soudu, předžalobní výzvu a případně žalobu či přeshraniční vymáhání rozsudku.

Popište svůj případ

Stručná odpověď

Při porušení autorského práva se zahraničním prvkem se nejprve zjišťuje, které právo se na nárok použije – v rámci EU je to zpravidla právo země, pro kterou se ochrana požaduje (tzv. lex loci protectionis) podle čl. 8 Nařízení Řím II. Dále je třeba určit příslušný soud – žalovaného lze žalovat v členském státě jeho bydliště nebo sídla, případně u soudu místa, kde ke škodné události došlo nebo může dojít, podle čl. 4 a čl. 7 odst. 2 Nařízení Brusel I bis. Prakticky se doporučuje nejprve zajistit důkazy o autorství a o porušení, poté zaslat předžalobní výzvu a teprve v případě neúspěchu zvážit žalobu v tuzemsku, nebo v zahraničí. Vzhledem ke složitosti přeshraničního vymáhání je vhodné situaci konzultovat s advokátem se zkušeností s mezinárodním právem soukromým.

Kdy tato situace vzniká

  • Zahraniční web nebo firma bez souhlasu zveřejní vaši fotografii, text, hudbu nebo grafický návrh
  • Zahraniční klient použije objednané dílo (např. design, software, text) mimo rozsah sjednané licence
  • Vaše dílo je kopírováno a prodáváno na zahraničním e-shopu nebo tržišti
  • Zahraniční subjekt provozuje web/aplikaci, která zpřístupňuje vaše chráněné dílo českým i zahraničním uživatelům
  • Nelze zjistit skutečnou totožnost nebo sídlo provozovatele webu, který dílo neoprávněně užívá

Jaké máte možnosti

Mimosoudní řešení – předžalobní výzva a jednání

Zaslání formální výzvy k ukončení porušování a k nápravě (např. odstranění obsahu, náhrada škody) je zpravidla první a nejrychlejší krok, který může vést k mimosoudní dohodě bez nutnosti řešit složitou otázku příslušnosti soudu.

Žaloba u českého soudu

Pokud lze dovodit příslušnost českého soudu (např. podle místa škodné události v ČR dle čl. 7 odst. 2 Nařízení Brusel I bis, jde-li o žalovaného z EU), lze nárok uplatnit doma, což usnadňuje jednání a znalost jazyka a procesu.

Žaloba v zahraničí, v zemi sídla porušovatele

Obecná příslušnost svědčí soudům státu, kde má žalovaný bydliště nebo sídlo (čl. 4 Nařízení Brusel I bis); to může být výhodné zejména kvůli snazšímu následnému výkonu rozhodnutí vůči majetku porušovatele.

Oznámení provozovateli platformy (notice-and-takedown)

U obsahu šířeného přes hostingové platformy, sociální sítě nebo tržiště lze často dosáhnout rychlého odstranění obsahu prostřednictvím interního mechanismu ohlašování porušení, aniž by bylo nutné vést soudní spor.

Doporučený postup krok za krokem

  1. 1.

    Zajistěte důkazy o autorství a o porušení

    Pořiďte datované screenshoty, archivní záznamy stránky, originální soubory či verze díla prokazující dobu jeho vzniku a rozsah neoprávněného užití v zahraničí.

  2. 2.

    Identifikujte porušovatele a jeho sídlo/bydliště

    Zjistěte, kdo je provozovatelem webu nebo firmou stojící za porušením (např. přes WHOIS, obchodní rejstřík dané země, kontaktní údaje na webu), protože sídlo žalovaného ovlivňuje volbu soudu podle Nařízení Brusel I bis.

  3. 3.

    Určete rozhodné právo a případně příslušný soud

    V rámci EU se rozhodné právo řídí čl. 8 Nařízení Řím II a příslušnost soudu čl. 4 a čl. 7 odst. 2 Nařízení Brusel I bis; mimo EU je nutné posoudit národní kolizní normy a případné mezinárodní smlouvy dané země.

  4. 4.

    Zašlete předžalobní výzvu (cease and desist)

    Formální výzva k odstranění obsahu a k náhradě újmy je standardním krokem před podáním žaloby a často vede k rychlejšímu a levnějšímu vyřešení sporu.

  5. 5.

    Podejte žalobu nebo oznámení platformě

    Pokud mimosoudní jednání selže, podejte žalobu u příslušného soudu, případně využijte mechanismus nahlašování porušení u hostingové platformy nebo tržiště, na kterém je obsah zpřístupněn.

  6. 6.

    Zajistěte výkon rozhodnutí v zahraničí

    V rámci EU se rozsudky uznávají a vykonávají podle Nařízení Brusel I bis bez zvláštního doložkového řízení; mimo EU se výkon řídí právem daného státu a případnými mezinárodními smlouvami, což je vhodné předem prověřit.

Jaké dokumenty si připravit

  • Doklady prokazující autorství a dobu vzniku díla (originály, koncepty, metadata souborů)
  • Screenshoty, archivní verze webu nebo jiný záznam neoprávněného užití díla v zahraničí
  • Licenční smlouva nebo jiná dohoda upravující rozsah oprávněného užití díla, pokud existuje
  • Identifikační údaje porušovatele (WHOIS výpis, výpis ze zahraničního obchodního rejstříku)
  • Korespondence s porušovatelem (e-maily, zprávy) týkající se sporného užití díla
  • Kopie odeslané předžalobní výzvy a případné odpovědi protistrany

Časté chyby

  • Automatický předpoklad, že spor bude řešen podle českého práva, bez ověření rozhodného práva podle Nařízení Řím II
  • Podání žaloby u soudu, který nemá mezinárodní příslušnost, což vede ke zbytečnému zdržení nebo zamítnutí žaloby
  • Opomenutí včasného zajištění důkazů, které mohou být na internetu rychle smazány nebo znepřístupněny
  • Podcenění rozdílů ve vymahatelnosti rozsudku mimo EU, kde neplatí zjednodušený režim uznávání dle Nařízení Brusel I bis

Rizika a důležité lhůty

Promlčení nároku

Otázky promlčení se řídí rozhodným právem určeným podle čl. 8 Nařízení Řím II, tedy zpravidla právem země, pro kterou je ochrana požadována; konkrétní délka lhůty se stát od státu liší, proto ji ověřte co nejdříve po zjištění porušení.

Ztížený výkon rozhodnutí mimo EU

Zjednodušené uznávání a výkon rozsudků dle Nařízení Brusel I bis platí pouze mezi členskými státy EU; u porušovatele mimo EU je nutné počítat s odlišným a často složitějším postupem podle práva daného státu.

Riziko obtížné identifikace porušovatele

Pokud nelze spolehlivě zjistit totožnost či sídlo zahraničního porušovatele, může to znemožnit určení příslušného soudu i doručení žaloby, což řízení výrazně prodlužuje.

Kdy je vhodné obrátit se na advokáta

Advokáta se specializací na mezinárodní právo soukromé a autorské právo je vhodné oslovit už ve fázi, kdy zvažujete, zda a kde žalobu podat, protože správné určení rozhodného práva a příslušného soudu zásadně ovlivňuje šanci na úspěch i následnou vymahatelnost rozhodnutí. Konzultace je nezbytná zejména tehdy, pokud se porušovatel nachází mimo EU, jeho totožnost není zřejmá, nebo pokud je potřeba rozsudek reálně vykonat vůči majetku v zahraničí. Pro posouzení konkrétní promlčecí lhůty a dalších detailů vašeho případu doporučujeme podat klientskou poptávku přes LawBridge, aby vám přidělený advokát potvrdil přesné parametry řešení.

Popište svůj případ

Časté dotazy

Musí být moje dílo v zahraničí zvlášť registrováno, aby bylo chráněno?

Autorská práva zpravidla vznikají okamžikem vytvoření díla bez nutnosti registrace; ochrana v zahraničí se pak posuzuje podle práva země, pro kterou je ochrana požadována, na základě principu národního zacházení, který je součástí mezinárodních úmluv o ochraně autorských práv.

Kde mohu podat žalobu, pokud porušovatel sídlí v jiném státě EU?

Podle Nařízení Brusel I bis lze žalovat buď u soudu státu, kde má žalovaný bydliště či sídlo (čl. 4), nebo u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události (čl. 7 odst. 2).

Jaké právo rozhoduje o výši náhrady škody při přeshraničním porušení autorského práva v EU?

Rozhodným právem je zpravidla právo země, pro kterou je ochrana požadována, tedy tzv. lex loci protectionis podle čl. 8 Nařízení Řím II; toto právo určuje i rozsah a výpočet náhrady škody.

Co když porušovatel sídlí mimo EU, například v USA nebo v Asii?

Mimo EU se otázka příslušnosti soudu i uznávání a výkonu rozhodnutí neřídí Nařízením Brusel I bis, ale národním právem daného státu a případnými dvoustrannými či mezinárodními smlouvami; postup je proto vhodné individuálně konzultovat s advokátem.

Stačí zaslat porušovateli e-mail s výzvou k odstranění obsahu?

Formální předžalobní výzva je běžným prvním krokem a často vede k rychlému mimosoudnímu vyřešení, zejména pokud obsahuje jasné doložení autorství a konkrétní požadavek na nápravu, nicméně nenahrazuje právní posouzení dalšího postupu, pokud výzva nebude respektována.

Jak dlouho mám na uplatnění nároku z porušení autorského práva v zahraničí?

Délka promlčecí lhůty se řídí rozhodným právem určeným podle čl. 8 Nařízení Řím II a liší se podle konkrétní země; přesnou lhůtu pro váš případ doporučujeme nechat potvrdit advokátem, například prostřednictvím klientské poptávky na LawBridge.