Právní situace
Právník v Francie
Právní situace s prvkem v Francie: rozvod, dopravní nehoda, dědictví, vymáhání pohledávek a další.
Vyberte právní situaci
Právník v Francii — rozvod
Rozvod s bydlištěm, majetkem nebo dítětem v Francii má přeshraniční rozměr — jiné pravidlo určuje příslušný soud, jiné rozhodné právo.
Právník v Francii — vypořádání společného jmění manželů
Majetek v Francii je potřeba zahrnout do vypořádání po rozvodu podle pravidel, která určují, právem které země se bude řídit.
Právník v Francii — péče o dítě a výživné
Dítě žijící v Francii, nebo rodič tam pracující a povinný platit výživné — obě situace mají svá přeshraniční pravidla EU.
Právník v Francii — dopravní nehoda
Dopravní nehoda v Francii s účastí českého vozidla se řeší podle vlastního postupu pro přeshraniční uplatnění škody u pojišťovny.
Právník v Francii — náhrada škody a odškodnění
Škoda vzniklá v Francii se zpravidla řídí místním právem, i když je poškozený z Česka.
Právník v Francii — pracovní spor
Čech pracující v Francii má při sporu se zaměstnavatelem k dispozici místní pracovní soudnictví, případně i možnost žalovat v Česku.
Právník v Francii — dědictví
Když měl zůstavitel obvyklé bydliště v Francii nebo tam zanechal majetek, dědické řízení má přeshraniční rozměr.
Právník v Francii — vymáhání pohledávek
Vymáhání pohledávky vůči dlužníkovi v Francii lze často řešit i z Česka díky zjednodušeným nástrojům EU.
Mezinárodní rozvod ve Francii — jurisdikce a rozhodné právo
Rozvod manželů, z nichž alespoň jeden žije ve Francii, vyvolává dvě samostatné otázky — který soud je příslušný a jakým právem se rozvod řídí.
Uznání rozvodu ve Francii v Česku a naopak
Rozvod řádně vydaný v jiném členském státě EU se v Česku zásadně uznává bez zvláštního řízení, praktické doložení uznání (např. pro matriku) ale často vyžaduje konkrétní formální kroky — obdobně to platí i pro český rozvod uznávaný ve Francii.
Únos dítěte rodičem ve Francii — Haagská úmluva
Odvezl-li druhý rodič dítě bez souhlasu ve Francii nebo je tam neoprávněně zadržuje, jde o velmi citlivou a naléhavou situaci, jejíž řešení se liší podle konkrétních okolností — Haagská úmluva o civilněprávních aspektech mezinárodních únosů dětí dává rámec pro řešení, ne jedno univerzální řešení pro každý případ.
Přeshraniční vymáhání výživného ve Francii
Žije-li rodič povinný platit výživné ve Francii, lze nárok vymáhat přes systém přeshraniční spolupráce mezi ústředními orgány členských států EU, aniž by bylo nutné vést zcela samostatné řízení v cizí zemi od začátku.
Zůstavitel zemřel ve Francii — dědické řízení
Zemřel-li zůstavitel ve Francii, řeší se především to, které dědické řízení je příslušné a jakým právem se dědění řídí — nařízení EU o dědictví tyto otázky napříč členskými státy sjednocuje.
Nemovitost ve Francii jako součást dědictví
I když se dědění jako celek řídí právem státu posledního obvyklého bydliště zůstavitele, převod nemovitosti ve Francii do jmění dědice se dále řídí i místními postupy pro zápis vlastnictví k nemovitostem.
Dědic žijící ve Francii
Bydliště dědice ve Francii samo o sobě nebrání jeho účasti na českém dědickém řízení, prakticky ale ovlivňuje způsob doručování, komunikace s notářem a případné zastupování.
Práce ve Francii — smlouva podle cizího práva
Uzavře-li český pracovník pracovní smlouvu s podmínkou výkonu práce ve Francii, zpravidla se na pracovní poměr uplatní místní pracovní právo, nikoli český zákoník práce — konkrétní rozsah ochrany a nároků se proto může výrazně lišit a nemá jedno obecné řešení platné pro všechny případy.
Vyslání zaměstnance ve Francii
Vyšle-li český zaměstnavatel zaměstnance dočasně pracovat ve Francii v rámci poskytování služeb, pracovní poměr se dál řídí zásadně českým právem, ale na vyslaného zaměstnance se navíc uplatní tzv. tvrdé jádro místních pracovních podmínek.
Nevyplacená mzda od zaměstnavatele ve Francii
Nevyplatil-li mzdu zaměstnavatel se sídlem ve Francii, je nutné nejprve zjistit, které právo se na pracovní poměr vztahuje a u kterého soudu lze nárok uplatnit — obojí se řídí unijními pravidly pro přeshraniční spory.
Koupě nemovitosti ve Francii
Koupě nemovitosti ve Francii se řídí místním právem, které se v řadě ohledů — od formy smlouvy přes zápis vlastnictví až po případná omezení pro zahraniční kupující — může od českého práva výrazně lišit; jde proto o situaci, kde obecná odpověď nenahrazuje místní právní poradenství.
Dopravní nehoda ve Francii — náhrada škody
Po dopravní nehodě ve Francii může poškozený z Česka uplatnit náhradu škody vůči pojišťovně škůdce, v řadě případů i přímo u soudu v místě svého bydliště, díky unijnímu systému spolupráce mezi pojišťovnami.
Škoda způsobená ve Francii
Vznikla-li škoda ve Francii, řeší se především to, které právo se na náhradu škody použije a u kterého soudu lze nárok uplatnit — obě otázky upravují jednotná unijní pravidla platná napříč členskými státy.
Odpovědnost osoby ve Francii za škodu způsobenou v ČR
Způsobila-li vám škodu v Česku osoba, která žije ve Francii, nárok lze zásadně uplatnit u českého soudu podle českého práva, praktické vymáhání ale může vyžadovat i součinnost s orgány v zemi škůdce.
Vymáhání pohledávky vůči dlužníkovi ve Francii
Vymáhání dluhu vůči dlužníkovi ve Francii má obdobný základ jako vymáhání v Česku (upomínka, žaloba, exekuce), ale volba příslušného soudu a případný výkon rozhodnutí se řídí unijními pravidly pro přeshraniční případy.
Mezinárodní obchodní arbitráž — spor s partnerem ve Francii
Arbitráž je alternativa k soudnímu řízení pro spory mezi obchodními partnery z různých zemí, včetně vztahů s partnerem ve Francii — rozhoduje nezávislý rozhodce nebo tribunál na základě dohody stran, obvykle arbitrážní doložky ve smlouvě.
Arbitrážní doložka ve smlouvě s partnerem ve Francii
Dobře formulovaná arbitrážní doložka ve smlouvě s partnerem ve Francii předchází sporům o to, kde a jak se bude případný spor řešit — měla by určit sídlo arbitráže, jazyk řízení, použitelná pravidla a počet rozhodců.
Výkon rozhodčího nálezu vůči partnerovi ve Francii
Newyorská úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů z roku 1958 umožňuje vykonat rozhodčí nález vydaný v jedné smluvní zemi v jiné smluvní zemi — úmluvu ratifikovalo přes 170 států včetně České republiky a naprosté většiny zemí EU i mimo ni.