Praktický právní průvodce

Jak vymůže česká firma pohledávku od odběratele v jiné zemi EU?

Pro nespornou pohledávku vůči odběrateli v jiném členském státě EU je nejrychlejší cestou evropský platební rozkaz, vykonatelný ve všech státech EU kromě Dánska bez dalšího uznávacího řízení. Klíčovou hranicí je tříletá promlčecí lhůta a ekonomická rozvaha, zda náklady vymáhání odpovídají bonitě dlužníka.

Popište svůj případ

Stručná odpověď

U nesporné peněžité pohledávky vůči dlužníkovi v jiném členském státě je nejrychlejší cestou evropský platební rozkaz podle nařízení (ES) č. 1896/2006. Podává se na standardizovaném formuláři, řízení je písemné a vydaný rozkaz je vykonatelný ve všech státech EU kromě Dánska bez dalšího uznávacího řízení. Pokud dlužník podá odpor, věc se automaticky převede do běžného soudního řízení podle práva příslušného státu. Zásadní je lhůta — obecná promlčecí lhůta podle českého práva jsou tři roky ode dne, kdy bylo možné právo poprvé uplatnit.

Kdy tato situace vzniká

  • Odběratel v jiné zemi EU nezaplatil fakturu ve lhůtě splatnosti
  • Česká firma zvažuje, jestli se formální vymáhání v zahraničí vyplatí
  • Pohledávka se blíží tříleté promlčecí lhůtě a je potřeba urychleně jednat

Jaké máte možnosti

Evropský platební rozkaz

Pro nesporné přeshraniční peněžité pohledávky. Pokud dlužník podá odpor, věc se automaticky převede do běžného řízení podle práva příslušného státu.

Evropské řízení o drobných nárocích

Alternativa pro menší částky, kde by náklady standardního řízení nebyly úměrné výši pohledávky (nařízení (ES) č. 861/2007).

Běžné soudní řízení v zemi dlužníka

Nutné, pokud dlužník pohledávku popírá věcně — pomalejší a nákladnější, ale jediná cesta, kde se řeší sporné skutečnosti.

Doporučený postup krok za krokem

  1. 1.

    Shromážděte podklady

    Smlouvu nebo potvrzenou objednávku, nezaplacenou fakturu, doklad o dodání a veškerou korespondenci včetně případného uznání dluhu.

  2. 2.

    Ověřte dlužníka

    Zjistěte aktuální údaje o dlužníkovi z obchodního rejstříku jeho země a ověřte, zda proti němu neběží insolvenční řízení.

  3. 3.

    Podejte návrh na evropský platební rozkaz

    Návrh se podává soudu příslušnému podle nařízení Brusel I bis, typicky soudu v zemi dlužníka.

  4. 4.

    Sledujte lhůtu k odporu

    Dlužník má 30 dní na podání odporu — pokud ho nepodá, rozkaz se stává vykonatelným.

Jaké dokumenty si připravit

  • Smlouva nebo potvrzená objednávka
  • Nezaplacená faktura s jasným datem splatnosti
  • Doklad o dodání zboží nebo poskytnutí služby
  • Korespondence, zejména písemné uznání dluhu
  • Aktuální výpis o dlužníkovi z obchodního rejstříku jeho země

Časté chyby

  • Čekání na "dobrovolné" zaplacení až do konce promlčecí lhůty
  • Zahájení řízení bez ověření, zda dlužník ještě existuje a není v insolvenci
  • Podcenění nákladů na překlady u řízení v cizí zemi
  • Přehlédnutí, že odpor dlužníka převede věc do běžného řízení podle cizího procesního práva, kde je zastoupení místním advokátem prakticky nutné

Rizika a důležité lhůty

Tříletá promlčecí lhůta

Obecná promlčecí lhůta podle českého práva jsou tři roky ode dne, kdy bylo možné právo poprvé uplatnit — zpravidla ode dne splatnosti faktury.

30denní lhůta k odporu

Dlužník má 30 dní na podání odporu proti evropskému platebnímu rozkazu; po marném uplynutí lhůty se rozkaz stává vykonatelným.

Kdy je vhodné obrátit se na advokáta

Zastoupení advokátem není u evropského platebního rozkazu formálně nutné, ale jakmile dlužník podá odpor a věc pokračuje podle procesního práva jeho země, stává se místní zastoupení prakticky nezbytným. Doporučujeme konzultaci i v případě, že se pohledávka blíží promlčecí lhůtě.

Popište svůj případ

Časté dotazy

Musím mít advokáta v zemi dlužníka?

U evropského platebního rozkazu ne. Jakmile ale dlužník podá odpor, věc pokračuje podle procesního práva jeho země a místní zastoupení se stává prakticky nezbytným.

Co když dlužník neodpoví vůbec?

Pak se rozkaz po marném uplynutí 30denní lhůty stane vykonatelným a lze na jeho základě přímo zahájit exekuci.

Platí to i mimo EU?

Ne. Vůči dlužníkům mimo EU se postupuje podle dvoustranných smluv nebo obecných pravidel dané země, což je zpravidla podstatně náročnější.