Právní situace
Právník v Estonsko
Právní situace s prvkem v Estonsko: základní orientace podle konkrétního problému.
Vyberte právní situaci
Právník v Estonsku — rozvod
Soudní příslušnost pro rozvod s bydlištěm, majetkem nebo dítětem v Estonsku určuje nařízení Brusel IIb, platné jednotně ve všech členských státech EU včetně Česka; otázku rozhodného práva pro samotný rozvod řeší samostatně nařízení Řím III.
Právník v Estonsku — vypořádání společného jmění manželů
Majetkové poměry manželů s přeshraničním prvkem, včetně majetku v Estonsku, upravuje na úrovni EU nařízení 2016/1103; nemovitost v Estonsku se ale při samotném převodu vždy řídí místním právem bez ohledu na to, jakým právem se řídí vypořádání jako celek.
Právník v Estonsku — péče o dítě a výživné
Příslušnost soudu ve věcech péče o dítě žijící v Estonsku určuje nařízení Brusel IIb podle obvyklého bydliště dítěte; vymáhání výživného od rodiče tam pracujícího usnadňuje nařízení EU o vyživovací povinnosti (4/2009).
Právník v Estonsku — dopravní nehoda
Díky evropskému systému povinného ručení může poškozený z Česka uplatnit škodu z dopravní nehody v Estonsku přes škodního zástupce příslušné pojišťovny v Česku, bez nutnosti jednat přímo v Estonsku.
Právník v Estonsku — náhrada škody a odškodnění
Škoda vzniklá v Estonsku se zpravidla řídí místním právem, i když je poškozený z Česka.
Právník v Estonsku — pracovní spor
Čech pracující v Estonsku má při sporu se zaměstnavatelem k dispozici místní pracovní soudnictví, případně i možnost žalovat v Česku.
Právník v Estonsku — dědictví
Měl-li zůstavitel obvyklé bydliště v Estonsku nebo tam zanechal majetek, řídí se dědictví podle nařízení EU o dědictví (650/2012) zásadně právem státu jeho posledního obvyklého bydliště, ledaže si zůstavitel platně zvolil právo státu své státní příslušnosti.
Právník v Estonsku — vymáhání pohledávek
Vymáhání pohledávky vůči dlužníkovi v Estonsku lze často řešit i z Česka díky zjednodušeným nástrojům EU.
Mezinárodní rozvod v Estonsku — jurisdikce a rozhodné právo
Příslušnost soudu pro rozvod manželů, z nichž alespoň jeden žije v Estonsku, určuje v celé EU nařízení Brusel IIb — obvykle podle obvyklého bydliště manželů; otázku rozhodného práva pro samotný rozvod řeší samostatně nařízení Řím III.
Uznání rozvodu v Estonsku v Česku a naopak
Rozvod řádně vydaný v jiném členském státě EU se v Česku zásadně uznává bez zvláštního řízení, praktické doložení uznání (např. pro matriku) ale často vyžaduje konkrétní formální kroky — obdobně to platí i pro český rozvod uznávaný v Estonsku.
Únos dítěte rodičem v Estonsku — Haagská úmluva
Odvezl-li druhý rodič dítě bez souhlasu v Estonsku nebo je tam neoprávněně zadržuje, Haagská úmluva o civilněprávních aspektech mezinárodních únosů dětí umožňuje domáhat se jeho návratu do státu obvyklého bydliště — konkrétní postup a vyhlídky na úspěch se ale liší podle okolností případu.
Přeshraniční vymáhání výživného v Estonsku
Žije-li rodič povinný platit výživné v Estonsku, lze nárok vymáhat přes systém přeshraniční spolupráce mezi ústředními orgány členských států EU, aniž by bylo nutné vést zcela samostatné řízení v cizí zemi od začátku.
Zůstavitel zemřel v Estonsku — dědické řízení
Zemřel-li zůstavitel v Estonsku, je podle nařízení EU o dědictví (650/2012) zásadně příslušný soud státu jeho posledního obvyklého bydliště a stejné právo se použije i na dědění jako celek, ledaže si zůstavitel platně zvolil právo státu své státní příslušnosti.
Nemovitost v Estonsku jako součást dědictví
I když se dědění jako celek řídí právem státu posledního obvyklého bydliště zůstavitele, převod nemovitosti v Estonsku do jmění dědice se dále řídí i místními postupy pro zápis vlastnictví k nemovitostem.
Dědic žijící v Estonsku
Bydliště dědice v Estonsku samo o sobě nebrání jeho účasti na českém dědickém řízení, prakticky ale ovlivňuje způsob doručování, komunikace s notářem a případné zastupování.
Práce v Estonsku — smlouva podle cizího práva
Uzavře-li český pracovník pracovní smlouvu s podmínkou výkonu práce v Estonsku, zpravidla se na pracovní poměr uplatní místní pracovní právo, nikoli český zákoník práce — konkrétní rozsah ochrany a nároků se proto může výrazně lišit a nemá jedno obecné řešení platné pro všechny případy.
Vyslání zaměstnance v Estonsku
Vyšle-li český zaměstnavatel zaměstnance dočasně pracovat v Estonsku v rámci poskytování služeb, pracovní poměr se dál řídí zásadně českým právem, ale na vyslaného zaměstnance se navíc uplatní tzv. tvrdé jádro místních pracovních podmínek.
Nevyplacená mzda od zaměstnavatele v Estonsku
Nevyplatil-li mzdu zaměstnavatel se sídlem v Estonsku, nařízení EU Brusel I bis často umožňuje zaměstnanci žalovat i v místě, kde obvykle vykonává práci — nemusí tedy žalovat vždy v sídle zaměstnavatele.
Koupě nemovitosti v Estonsku
Koupě nemovitosti v Estonsku se řídí místním právem, které se v řadě ohledů — od formy smlouvy přes zápis vlastnictví až po případná omezení pro zahraniční kupující — může od českého práva výrazně lišit; jde proto o situaci, kde obecná odpověď nenahrazuje místní právní poradenství.
Dopravní nehoda v Estonsku — náhrada škody
Po dopravní nehodě v Estonsku může poškozený z Česka uplatnit náhradu škody vůči pojišťovně škůdce, v řadě případů i přímo u soudu v místě svého bydliště, díky unijnímu systému spolupráce mezi pojišťovnami.
Škoda způsobená v Estonsku
Vznikla-li škoda v Estonsku, řídí se náhrada škody podle nařízení Řím II zásadně právem země, kde škoda vznikla — tedy právem v Estonsku, i když poškozený i škůdce mohou být z jiných zemí.
Odpovědnost osoby v Estonsku za škodu způsobenou v ČR
Způsobila-li vám škodu v Česku osoba, která žije v Estonsku, nárok lze zásadně uplatnit u českého soudu podle českého práva, praktické vymáhání ale může vyžadovat i součinnost s orgány v zemi škůdce.
Vymáhání pohledávky vůči dlužníkovi v Estonsku
Vymáhání dluhu vůči dlužníkovi v Estonsku má obdobný základ jako vymáhání v Česku (upomínka, žaloba, exekuce), ale volba příslušného soudu a případný výkon rozhodnutí se řídí unijními pravidly pro přeshraniční případy.
Evropský platební rozkaz vůči dlužníkovi v Estonsku
Evropský platební rozkaz je zjednodušené řízení pro nesporné peněžité nároky s přeshraničním prvkem v rámci EU vůči dlužníkovi v Estonsku, umožňující získat vykonatelný titul bez nutnosti standardního soudního sporu ve všech zapojených zemích zvlášť.
Uznání a výkon rozhodnutí z v Estonsku v Česku
Civilní rozhodnutí vydané v Estonsku se v Česku díky unijním pravidlům zásadně uznává automaticky, bez zvláštního uznávacího řízení, a lze je zde i přímo vykonat.
Dopravní nehoda v Estonsku — trestní odpovědnost
Způsobí-li český řidič vážnější dopravní nehodu v Estonsku, trestní odpovědnost se posuzuje podle místního trestního práva, které se od českého může v řadě ohledů výrazně lišit — jde proto o situaci bez jednoho univerzálního řešení, silně závislou na místních předpisech a okolnostech nehody.
Řízení pod vlivem v Estonsku — uznání trestu v ČR
Byl-li český řidič odsouzen za řízení pod vlivem v Estonsku, nástroje justiční spolupráce EU v trestních věcech za určitých podmínek umožňují uznání a výkon takového trestu i v Česku — konkrétní rozsah ale závisí na typu trestu a na tom, o jaký členský stát jde.
Porušení autorských práv v Estonsku a přeshraniční licencování
Ochrana autorského díla platí díky mezinárodním úmluvám (zejména Bernské úmluvě) v zásadě i v Estonsku, konkrétní vymahatelnost a rozsah ochrany se ale řídí místním právem, a proto se může v jednotlivých zemích lišit — obecná odpověď nenahrazuje posouzení konkrétní situace.
Mezinárodní obchodní arbitráž — spor s partnerem v Estonsku
Arbitráž je alternativa k soudnímu řízení pro spory mezi obchodními partnery z různých zemí, včetně vztahů s partnerem v Estonsku — rozhoduje nezávislý rozhodce nebo tribunál na základě dohody stran, obvykle arbitrážní doložky ve smlouvě.
Arbitrážní doložka ve smlouvě s partnerem v Estonsku
Dobře formulovaná arbitrážní doložka ve smlouvě s partnerem v Estonsku předchází sporům o to, kde a jak se bude případný spor řešit — měla by určit sídlo arbitráže, jazyk řízení, použitelná pravidla a počet rozhodců.
Výkon rozhodčího nálezu vůči partnerovi v Estonsku
Newyorská úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů z roku 1958 umožňuje vykonat rozhodčí nález vydaný v jedné smluvní zemi v jiné smluvní zemi — úmluvu ratifikovalo přes 170 států včetně České republiky a naprosté většiny zemí EU i mimo ni.