Zůstavitel zemřel v Estonsku — dědické řízení
Zemřel-li zůstavitel v Estonsku, řeší se především to, které dědické řízení je příslušné a jakým právem se dědění řídí — nařízení EU o dědictví tyto otázky napříč členskými státy sjednocuje.
Popište svůj případPrávní kontext
Podle nařízení EU o dědictví (650/2012), které se vztahuje i na Česko a v Estonsku, je zásadně příslušný soud státu posledního obvyklého bydliště zůstavitele a stejné právo se použije i na dědění jako celek, ledaže si zůstavitel platně zvolil právo státu své státní příslušnosti. Postavení dědice lze v rámci EU doložit Evropským osvědčením o dědictví, uznávaným ve všech zúčastněných členských státech.
Kdy se obrátit na advokáta
Konzultace pomůže určit, které dědické řízení (české, nebo řízení v Estonsku) je příslušné, a jak postupovat, zahrnuje-li pozůstalost majetek v obou zemích.
Jaké dokumenty si připravit
- Úmrtní list zůstavitele
- Doklady o posledním obvyklém bydlišti zůstavitele
- Přehled majetku v obou zemích
- Doklady prokazující příbuzenský vztah k zůstaviteli
Časté dotazy
Musí se dědické řízení vždy vést v Estonsku, zemřel-li tam zůstavitel?
Rozhoduje především poslední obvyklé bydliště zůstavitele, ne nutně místo úmrtí — konkrétní posouzení provede advokát podle skutečných okolností.
Co je Evropské osvědčení o dědictví?
Doklad uznávaný ve všech zúčastněných členských státech EU, kterým dědic prokazuje své postavení a práva k pozůstalosti i mimo stát, kde dědické řízení proběhlo.