Právník v Německu — dědictví
Když zůstavitel měl obvyklé bydliště v Německu, nebo tam zanechal majetek (např. nemovitost), dědické řízení má přeshraniční rozměr s vlastními pravidly.
Popište svůj případPrávní kontext
Dědictví s přeshraničním prvkem v EU upravuje nařízení o dědictví (650/2012), které platí i pro Česko a Německo (s výjimkou Irska a Dánska, které se neúčastní). Základním pravidlem je, že se použije právo státu, kde měl zůstavitel v době smrti obvyklé bydliště — tedy německé právo, pokud tam zůstavitel obvykle žil, ledaže si zůstavitel platně zvolil právo státu své státní příslušnosti. Pro doložení postavení dědice v jiném členském státě slouží Evropské osvědčení o dědictví.
Kdy se obrátit na advokáta
U dědictví s majetkem nebo zůstavitelem v Německu doporučujeme kontaktovat advokáta co nejdříve — je potřeba zjistit, jakým právem se dědictví řídí, a případně vyřídit Evropské osvědčení o dědictví pro uplatnění nároku v Německu.
Jaké dokumenty si připravit
- Úmrtní list zůstavitele
- Doklad o posledním obvyklém bydlišti zůstavitele
- Závěť, pokud existuje (i cizojazyčná)
- Přehled majetku zůstavitele v Německu a v Česku
- Doklady prokazující příbuzenský vztah k zůstaviteli
Časté dotazy
Jakým právem se řídí dědictví po zůstaviteli, který žil v Německu?
Podle nařízení EU o dědictví se zpravidla použije právo státu posledního obvyklého bydliště zůstavitele — tedy německé právo, pokud si zůstavitel platně nezvolil jinak.
Co je Evropské osvědčení o dědictví a k čemu ho potřebuji?
Je to jednotný doklad, kterým dědic prokazuje své postavení v jiném členském státě EU — usnadňuje například přepis nemovitosti v Německu na dědice bez nutnosti samostatného řízení v obou zemích.
Musí se dědické řízení vést v Německu, když tam zůstavitel žil?
Zpravidla ano, soudy státu obvyklého bydliště zůstavitele bývají příslušné k celému dědictví, s výjimkami podle konkrétních okolností — advokát posoudí, co platí ve vašem případě.