Právní situace

Přeshraniční pracovní spory: průvodce pro české občany

Který soud a jaké právo se použijí u pracovního sporu s vazbou na více zemí EU — pravidla EU chránící zaměstnance a co zůstává čistě vnitrostátní.

Pracovní právoEvropská unie
Hlavní obrázek

Tato stránka poskytuje pouze obecné informace a nejedná se o právní poradenství. LawBridge je platforma propojující klienty s advokáty, nikoli advokátní kancelář, a neposkytuje právní služby. Pro radu ohledně vaší konkrétní situace se obraťte na kvalifikovaného advokáta.

Stručná odpověď

U přeshraničního pracovního sporu obecně nařízení Brusel Ia umožňuje zaměstnanci žalovat v zemi, kde obvykle vykonává práci, nebo kde má sídlo zaměstnavatel — zpravidla dává na výběr zaměstnanci, ne zaměstnavateli. Rozhodné právo se řídí nařízením Řím I, které umožňuje zvolené právo ve smlouvě, ale nemůže odejmout ochranu, kterou by měl zaměstnanec podle práva místa obvyklého výkonu práce.

Rychlá fakta

Rámec pro příslušnost
Nařízení (EU) 1215/2012 (Brusel Ia) — ochranná pravidla ve prospěch zaměstnance
Rámec pro rozhodné právo
Nařízení (ES) č. 593/2008 (Řím I)
Pro koho platí
Zaměstnance a zaměstnavatele s pracovním poměrem vázaným na více zemí EU
Obvyklý první krok
Ověřit zemi, kde zaměstnanec obvykle vykonává práci

Vaše možnosti

Žalujte v zemi obvyklého výkonu práce

Obvykle dostupné zaměstnanci bez ohledu na to, co smlouva stanoví o příslušnosti.

Žalujte v zemi sídla zaměstnavatele

Alternativa dostupná zaměstnanci podle zvláštních pracovněprávních pravidel nařízení Brusel Ia.

Spolehněte se na kogentní ochranu i přes zvolené cizí právo

I když smlouva zvolí právo jiné země, ochranu, která by platila podle práva místa obvyklého výkonu práce, obecně nelze odejmout.

Doporučené kroky

  1. 1

    Ověřte, kde obvykle vykonáváte práci

    Klíčová skutečnost určující jak příslušnost, tak minimální rozsah ochrany.

  2. 2

    Zkontrolujte smluvní ujednání o příslušnosti a rozhodném právu

    Mají význam, ale zvláštní pracovněprávní pravidla EU omezují, nakolik mohou omezit možnosti zaměstnance.

  3. 3

    Určete, jaká kogentní ochrana platí bez ohledu na zvolené právo

    Např. minimální výpovědní lhůta, pravidla pracovní doby, podle práva země obvyklého výkonu práce.

  4. 4

    Rozhodněte, kde nárok uplatnit

    Ochranná pravidla příslušnosti pro zaměstnance obvykle dávají více než jednu platnou možnost.

  5. 5

    Vyhledejte právní radu ke konkrétní zemi

    Hmotněprávní úprava (výpovědní lhůty, ochrana před výpovědí, postup) je zcela vnitrostátní, i když pravidla EU určují, které právo a soudy se použijí.

Dokumenty, které se mohou hodit

  • Pracovní smlouva
  • Výplatní pásky a doklad o tom, kde byla práce skutečně vykonávána
  • Veškerá korespondence týkající se sporu
  • Doklad o sídle/adrese zaměstnavatele
  • Doklady totožnosti

Časté chyby, kterým se vyhnout

  • Předpokládat, že ujednání o cizím právu ve smlouvě ruší veškerou ochranu země, kde skutečně pracujete
  • Předpokládat, že zvolená příslušnost zaměstnavatele je jedinou možností
  • Nezdokumentovat, kde byla práce skutečně a obvykle vykonávána
  • Zmeškat lhůty specifické pro danou zemi u pracovněprávních nároků

Rizika a lhůty

Lhůty pro pracovněprávní nároky bývají krátké a liší se podle země

Vyžaduje právní ověření pro konkrétní zemi — řada zemí stanoví pro pracovněprávní nároky kratší promlčecí lhůty než pro obecné občanskoprávní nároky.

Příslušnost a rozhodné právo se mohou lišit

Vyžaduje právní ověření pro konkrétní případ — soud, který věc řeší, automaticky nepoužívá vlastní právo; nařízení Řím I může vyžadovat použití pracovněprávní ochrany jiné země.

Orientační náklady

  • Soudní poplatek za podání návrhu: Vyžaduje právní ověření — liší se podle země, u pracovněprávních nároků často snížený nebo prominutý
  • Úvodní konzultace s advokátem: Liší se dle advokáta a země — cenu si vyžádejte předem
  • Celé řízení, je-li sporné: Vyžaduje právní ověření — záleží na zemi a složitosti

Kdy kontaktovat advokáta

  • Nejste si jisti, u soudů které země lze nárok uplatnit
  • Smlouva určuje jiné rozhodné právo, než kde skutečně pracujete
  • Zaměstnavatel váš nárok popírá
  • Blíží se lhůta pro uplatnění pracovněprávního nároku

Časté dotazy

Obecně ne — zvláštní pracovněprávní pravidla nařízení Brusel Ia mají chránit možnost zaměstnance žalovat tam, kde obvykle pracuje, a ujednání o příslušnosti ve smlouvě to nemůže plně vyloučit.

Ne úplně — nařízení Řím I umožňuje stranám zvolit rozhodné právo, kogentní ochrana země obvyklého výkonu práce ale platí i tak jako minimum, bez ohledu na zvolené právo.

Obecně ano, u zaměstnanců cestujících nebo pracujících na dálku napříč zeměmi to ale může být složitější — vyžaduje to posouzení konkrétního případu.

Aktuálně máme podrobné stránky pro Německo, Rakousko, Slovensko, Nizozemsko, Francii a Itálii, a dále dalších 20 zemí EU.

Ne. LawBridge je platforma, která vás spojí s nezávislými advokáty — sama neposkytuje právní poradenství ani právní služby.

Potřebujete právní pomoc?

LawBridge vás propojí se správným advokátem pro vaši právní záležitost.

Najít správného advokáta